
Dnes moc psát nebudu.. není čas a bohužel ani nálada..
Tedy jen krátce: Dnes jsem přijela po týdnu do svého domova, šla do města odeslat na poštu silonky pro Joll:), zašla do knihovny a celá rudá ve tváři si půjčila Bukowského: Paměti starého chlapáka
(no, víme, že v originále je tam jiné slovo:P) , protože můj kamarád mi to doporučil (
chlípník jeden!), šla si pro notebook, kde mi měli opravit připojení na internet
(no, neopravili, takže ho budu muset reklamovat-paráda!!) a cestou městem jsem si všimla nového obchůdku-second handu. Vtáhlo mě to tam, ani jsem nevěděla jak. Za pár minut slyším za zády smích a stála tam Adélka
(tímto Tě zdravím, jestli si to čteš:D). Ano-kdo jiný se tam mohl potkat, než mi dvě. Zajímavé-10 minut před tím jsme se rozloučily a každá se vydala jiným směrem :D
Na konci příspěvku Vás čekají fotky dvou dnes pořízených kousků (fotky ve stylu
coookies-with-milk :)) + jsem si kromě toho koupila ještě jedny šedé neprůhledné silonky a bílé obyčejné triko (na výrobu toho Lanvinovského-všemožné korálky už jsem taky sehnala!
Den výroby se blíží!)

A aby toho nebylo málo, tak zítra jedu se sestřenkou do vesnického second handu, který je prý "ten úplně nejlepší":D
není už těch sekáčů trošku moc, co?
No, abych dopsala myšlenku: Jdu městem, s úlovky v kabele, koukám na náměstí zrovna nějaké trhy.. a v tom proti mě vycválal bílej kůň a na něm chlap, který hulákal: "Jsem Martin a vítám své spoluobčany!!!!" a za Ním-přímo proti mně-pochodoval dlouhatánský průvod mých spoluobčanů s lampiony, píšťalkami, cukrovými vatami, balónkami, vřískajícími dětmi a blikajícíma očima
(a někteří i s rohama)!!!
Připadala jsem si jak na jiné planetě a jen tak tak uhnula bílému oři. To bylo divné přivítání. Navíc sníh padat nezačal.

A toto je nečekaně další, z velké části secondhandový, outfit: Košile second hand+DIY, opasek second hand, jeggins Primark, boty New Yorker, prsten z dovolené, přívěšek etno shop
-holt u mě na blogu super drahé a luxurious outfity nečekejte:P
Možná se přejmenuji na second Katy´s hand :D
A ještě jednu historku na konec: Kráčela jsem si to domů a za mnou dva malí romové a jeden: "Hele, číča!" a druhý: "čičičičiči.." Nereaguji. Opět se ozívá: "čičičičiči.." později: "č-i, č-i, č-i,..!!" (to abych si toho všimla.) Pak nějaké hulákání a v tom výrazné: "ŠUKANDICE!" A ten druhý: "Co, Ty vole?" "Šukandice, vole!" "Co to jako je?" "Od slova š*kat, vole! se řiká, vole!" V tu chvíli jsem dostala nezadržitelný záchvat smíchu, kluci se lekli a utekli. A to je konec pohádky, děti. Dobrou noc!:)



Triko 10 Kč

a halenka za 25Kč:
..aha, tak nakonec na to psaní asi nálada byla, koukám :D