Smrdí mi vlasy a Ráďa si myslí, že jsem byla v hospodě

S novými nápady na DIY(nebo-li Do It Your Self=vyrob si sám) se u mě teď roztrhl pytel. Koupila jsem si spoustu nových látek, krajek, korálků, barev na textil apod. a přetváření a vytváření nového oblečení a nových doplňků mě teď hrozně baví.
Neuvěřitelně dobře se mi u toho odpočívá a nakonec mám ještě radost z odvedené práce:)

Nejvíc se teď těším, až přijedu ve čtvrtek domů a konečně se vrhnu na výrobu "Lanvinovského trička":) všechno už mám na jeho výrobu koupené a připravené, dokonce jsem si už udělala i návrh, jak a kam co použiji, tak jsem zvědavá, jak to dopadne:)

V pátek jsem si zdobila obyčejné černé tričko Amisu za asi 100,-Kč:Potřebujete kus krajky s třapatými konci:

Kousek odstřihnete a našijete na ramena:
několik korálků(zatím jsme jich našila jen pár.. brzy bych jich chtěla došít víc):

A přes značku jsem našila francouzskou cedulku:D :

Nakonec jsem ze spodu našila vycpávky:

A nové, originální tričko je na světě:)


Mám na svršcích strašně ráda zvýrazněná ramena:)

Název jsem opět nemohla vymyslet, tak jsem prostě napsala, co tu teď řeším(e):D

Co je nic?

Tak si tak sedím u svého notebooku s prasklou obrazovkou a snažím se mezi prasklinami vidět na slova, která píšu a kam klikám myší.
Mezi tím pracuji na eseji, kterou mám zítra odevzdávat a nějak jsme si na ni našla čas až dnes. Slyším snad, že to znáte..?:D
Kromě toho mě v úterý čeká zápočet z hudebky, ve středu z češtiny,.. a já neumím NIC.
Pořád všechno svádím na to že nic nestíhám, ale když nestíhám nic, tak co stíhám?-nic! a já se ptám, co je ten důvod, proč nic nestíhám? co pořád dělám? já nevim. udělám si rozbor:

Ve čtvtek jsem nádherně oslavila svůj svátek-až do rána bílého, zasněženého:)
V pátek jsem hrála na vernisáži na saxofon a pak si šla koupit nové boty. Pak dělala seminárku na pedagogiku. (výborně!=je tu důvod pro "nic" nestíhám)
V sobotu jsem měla od 9:oo do 14:oo zkoušku s orchestrem, přijela domů, šla na rodinnou oslavu (mimo jiné mého svátku), vrátila se domů, zkrášlila se a šla na ples.
Dnes jsem si dala budík na 6:06 (A to jsme se domů vrátili jen pár hodin před jeho zvoněním), ale vstávala jsem asi v 9:oo. Sehnala si podklady k eseji, jela na sváteční oběd k babičce, tam jsem usnula a málem zaspala vlak sem. na privát.

Teď ples v obrázcích a jeden nedělní oběd:

Já to vím! Lesklé silonky prostě nejsou trend číslo jedna :D vlastně jsou úplně mimo všechny trendy. Jenže já jiné neměla a v našem městě je to stejně úplně jedno...:(


Na sobě jsem měla:
dress clockhouse, náhrdelník primark, čelenku clarie´s, náramek Gate, boty ?

V příštím článku se těšte na můj nový DIY výtvor:)

25. listopadu

Ka-te-ři-na má sva-a-a-á-tek... Hm, vůbec to do té narozeninové písničky nepasuje:D
Prostě dneska je Kateřiny (marně přemýšlím nad nějakou pranostikou..... Na svatou Kateřinu zalazem si pod peřinu? třeba?) což je výborná příležitost k tomu slavit to týden dopředu a týden po tom, dostat spoustu čokolády, kterou nejím, přečíst si milé vzkazy na fb nebo po 48. dnech vložit nový příspěvek na blog...
Nemám ráda, když se někdo vymlouvá, proč na svůj blog nepřispívá, ale přijde mi nefér, abych to neudělala. Vyřeším to tedy jedním výmluvným obrázkem mého notebooku:

(Tímto zdravím svého Ráďu, že se těším na další domácí párty)

Tento týden byl skvělej. Ve škole nicnedělání a včera mi přijela kamarádka . Celý den jsme nakupovaly- chodily po těch nejlepších obchodech ve městě a pořídily (nejen) si úžasné dárky k Vánocům a některé už na teď, protože bysme to ten měsíc nevydržely.

A vidíte? Dnes jsem na sobě měla poprvé své vyrobené náušnice z krajky. jejich výroba je velmi jednoduchá-zvládne to každý:
pořídíte si jakýkoliv kus krajky ze kterého si vyberete nějaký kus, vzor, který se Vám líbí. Vystřihnete (samozřejmě 2 kusy), stříháte, stříháte až jste s tvarem spokojená, přelakujete, nasadíte na náušnicový úchyt (pořídit se dá třeba v obchodech "Pro radost" apod.) a je hotovo:)
Jestli se do toho někdo pustíte, pošlete mi fotku a já ji zde uveřejním, abych se jak já, tak i ostatní, mohly inspirovat, jak to také může vypadat:) Podle mě je to úžasné-vypadá to nádherně, jemně a sami si můžete určit velikost a tvar, ... :)



(vždycky jsem chtěla žít ve světě, který by vypadal jako ten vzhůru nohama. Jako malá jsem vydžela dlouhé minuty ležet na gauči hlavou spadlou dolů a koukat vzhůru a představovat si, jaké by to bylo chodit po zemi, ze které by trčely lustry... :D )

Téměř všechny dárky k Vánocům mám už nakoupeny, jeden už jsem dokonce sama dostala: Koupily jsme si s Jančou stejné punčochy a věnovaly si je :D (tímto Tobě velké díky za tip!:*)


Jo, k svátku jsem od milého dostala růži a konečně mi, po třech letech planých slibů, udělal neuvěřitelný hovězí guláš. Dala jsem si čtyři knedlíky, zapila to pivem a fakt jsme si to užila:)
A pak jsme si lehli do postele a koukali na Náš idol Audrey Hepburn (nejdůležitějším dárkem od Něj k mému svátku je veliký plakát Audrey-viz níže) a How to steal a million a u toho pili jahodovou dobrotu, kořeněnou dobrotu, čirou dobrotu a taky vinnou dobrotu a ráno Nám bylo zatraceně špatně.



A v úterý jsemsi vyjela na výlet do nedalekého města, kde jsem nakoupila úžasné věci v HM a Sephoře. Uvidíte třeba příště. někdy příště. a i když jsou to Vánoční dárky, tak možná ještě před Vánoci :X :D

Moni, konečně mám to tričko co Ty!:D Tak dlouho jsem o něm snila až je konečně i moje!:)

Katy´s inspiration

Největší inspirací jsou pro mě fotky a obrázky, které nacházím na internetu. Inspirují mě v oblékání, v účesu-ať už barvě nebo střihu, jídle, interiéru, výrazech lidí ve tvářích, obrazech, .... Ale nejvíce fotek si stahuji, když na nich vidím nějaký prvek, který sama vlastním: může to být i úplná maličkost, jako třeba sponka ve vlasech. Miluji, když získávám nové nápady na to, jak tu věc nosit!

Hned na první fotce asi poznáte, kde jsem se inspirovala, co se barvy mých vlasů týče..


Na této fotce se mi Petra Němcová hrozně líbí! Miluji tento účes: není to nic složitého, prostě jen krásné, zdravé, lesklé vlasy a přirozené líčení. Teď jen, jak jich docílit...:(


Námět na DIY, které se chystám brzy vyrábět:)


Tahle fotka prostě nemá chybu. Love everything.
Mám dvě paví náušnice a budu je nosit i takto, jako přívěsek:


Mám tuto dlouhou krajku, ze které se chystám vyrobit si podobné náušnice, jako má modelka na dalším obrázku.


Stále váhám, jestli si mám tuto sukni zkrátit a nebo nechat dlouhou.. co myslíte?
(bez blesku
(s bleskem

Tady jsem ji viděla zkrácenou:
a takhle bych ji mohla nosit teď:
Ale je pravda, že nadcházející měsíce jsou v módě dlouhé sukně a navíc pořád ty moje nohy... tak asi zůstanu u té délky na zem.


A protože vím, jak máte rády leopardí vzor a kožíšky, tady je odkaz na, podle mě, úžasnou bundičku, kterou si můžete přát třeba pod stromeček:)

ZAČÁTEK

Stále poslouchám dokola asi čtyři písničky, nemůžu si pomoct.
Nechápu, co se to se mnou poslední dobou děje a to, že všechno jsou to popový sr*čky, je jen předzvěst toho, že se mnou prostě něco není v pořádku. Navíc všechno jsou to příšerný slaďárny a já si vůbec nepřipadám blbě, když při překladu textů zjišťuji, že jsou všechny o lásce. Budu k Vám upřímná, prostě teď nejsem tak v pohodě, jak jsem si myslela a psala v minulém příspěvku. Vlastně se mi stává poměrně často, že si něco myslím, tuším a pak, za nedlouho se přesvědčím o opaku.
Jsme šíleně rozpolcená osobnost, která bohužel velmi často neví co chce. A podléhám. Všem a všemu.

Když jsme minulý týden přišla domů, můj Ráďa stál navoněný ve dveřích v novém kabátu, umytý, učesaný,... přivítal mě a usadil na židli s tím, že za chvilku přijde.
Když přišel, držel v ruce tři nádherný růže a uvařil mi výborný oběd:

(Ne, takhle to nevypadalo:D Vypadalo to jako normální jídlo, žádná minimalistická kuchyně:D)

Jo, přišlo mi to divný a říkala si, co se stalo. Od "té doby" mně má říkat "pako". já jsem ta, kdo to zkazil. A nejenom pro to. Třeba včera jsme rozbila už stopadesátou sklenici..


Tohle je můj hrnek z Anglie (když už o ní bude v tomto článku zmínka). Chtěla jsem Vám ho ukázat, protože je ták sladký :D


Dneska jsme opět chtěla psát o něčem jiném, ale nemohla si pomoct. Vím, že jsme Vám těma kecama vůbec nic nedala, neřekla, jenže mně to pomohlo. tak :D!


Tak abych se dostala k tomu, o čem měl být tento článek: od té doby, co jsem se přebarvila je můj život opravdu jinej. Je moc! znát, jak mě lidi berou jinak, jak na mě koukají, jak se mnou mluví.. v tom dobrém slova smyslu:D Shodly jsme se na tom ještě s dalšími kamarádkami, které to vnímají úplně stejně.

Následující události se staly během posledních čtrnácti dnů:

• Stála jsme na zastávce a přišla ke mě cizí důchodkyně, zda si může zavolat synovi. Chtěla jsme být milá, vstřícná, dovolila jsme Jí to. Nedovolala se. Napsala jsem mu smsku. Mávala mi, když jsem odjížděla autobusem a posílala pusy. Celý autobus mě po zbytek cesty sledoval se zkřiveným nosem.
• Seděla jsme v nádražní hale a čekala na vlak. Přišla za mnou asi patnáctiletá romka, jestli bych jí nepůjčila dvacet korun. Řekla jsem, že nemám peníze:P začala se se mnou bavit a chválit mi můj růžový kabát s mašlí vzadu. prý hlavně ta mašle se ji líbila a prý má taky moc ráda ten..... elegantní?doplnila jsme ji... styl:P Z černé blyštivé bundy a strakatého kloboučku to "bylo očividné"....
• O pár okamžiků dál mě neznámý pán v kupé požádal o napsání smsky. Naklonil se ke mně a začal mi diktovat: "Vše je jinak. Odpusť mi...." Situaci jsme zvládla s přehledem. Ani jednou se neušklíbla a ještě byla vstřícná. Když pak pán vystoupil, tak se mi, ale celé kupé smálo.. :D
  
• Tuto neděli jsem jako obvykle přijela na nádraží do svého náhradního domova-města a vláčela se s neuvěřitelně těžkým kufrem, plným babiččiných a maminčiných dobrot na celý týden, do schodů. Jeden student (pěkný student) se mi nabídl, jestli nechci pomoct. Neodmítla jsem. Šli jsme na stejnou zastávku. Koukal na mě s otevřenou pusou, až z něj konečně vypadlo: "A tak jedeš na privát, jo?" :D:D Tak jsem mu odpověděla a On nasedl do stejného mhd, i když "měl jet jiným".
  
• a konečně poslední historka: Včera jsem jela výtahem a nastoupila si k paní sousedce, kterou jsem nikdy před tím neviděla. Když jsme se omluvila, že jsem si ji stopla, začala se se mnou bavit, jela stejným autobusem, seděla se mnou v autobuse, řekla mi všechno! I to, kolik platí měsíčně za byt.

Jsem si jistá, že je tu spousta z Vás, kterým to připadá normální, ale tohle se mi nikdy dřív nestalo a to, že se mi to stalo za posledních 14 dní tolikrát je DIVNÝ a Ráďa říká, že za to může moje blond barva, protože hodné víly v pohádkách mají blond vlasy. ha :D





A tohle jsou fotky v mém novém šátku , který je inspirovaný jednou úchvatnou studentkou britské univerzity, kterou jsem při mém pobytu v Anglii potkala (a takový šátek jsem dloooouuuho sháněla).
A v červených kalhotách, které moc nenosím. Moc často totiž nemám punkovou náladu :D

KONEC

Účinkovaly:

já
já
já
já
já
já
a já
....se těším na Vaše milé komentáře:)

Tuhle budu nosit celý podzim a zimu!

A protože jsme se minule rozepsala, ačkoliv jsem slibovala že nebudu:D, tak Vám to vynahradím teď:P Stejně není moc o čem psát. Snad jen: Dnešek byl mega nádhernej, celý den jsme poslouchala písničky a válela se u Babičky na zápraží, jsem šťastná a ze středy na čtvrtek (o půnoci) jdu na předpremiéru Harryho Pottera. Jdete taky?:)


A protože se v předchozím příspěvku spousta z Vás zmiňovala o tom, že se Vám líbí má nová mikina, udělala jsem spoustu prosluněných fotek v mé nové závislosti :)

Původně jsme si myslela, že Taťku vzadu oříznu, ale hezčí je to prostě s Ním :)



PS: Někdy je prostě potřeba vložit na blog milion fotek na jedno brdo;)