Nechápu, co se to se mnou poslední dobou děje a to, že všechno jsou to popový sr*čky, je jen předzvěst toho, že se mnou prostě něco není v pořádku. Navíc všechno jsou to příšerný slaďárny a já si vůbec nepřipadám blbě, když při překladu textů zjišťuji, že jsou všechny o lásce. Budu k Vám upřímná, prostě teď nejsem tak v pohodě, jak jsem si myslela a psala v minulém příspěvku. Vlastně se mi stává poměrně často, že si něco myslím, tuším a pak, za nedlouho se přesvědčím o opaku.
Jsme šíleně rozpolcená osobnost, která bohužel velmi často neví co chce. A podléhám. Všem a všemu.
Když jsme minulý týden přišla domů, můj Ráďa stál navoněný ve dveřích v novém kabátu, umytý, učesaný,... přivítal mě a usadil na židli s tím, že za chvilku přijde.
Když přišel, držel v ruce tři nádherný růže a uvařil mi výborný oběd:
(Ne, takhle to nevypadalo:D Vypadalo to jako normální jídlo, žádná minimalistická kuchyně:D)
Jo, přišlo mi to divný a říkala si, co se stalo. Od "té doby" mně má říkat "pako". já jsem ta, kdo to zkazil. A nejenom pro to. Třeba včera jsme rozbila už stopadesátou sklenici..
Tohle je můj hrnek z Anglie (když už o ní bude v tomto článku zmínka). Chtěla jsem Vám ho ukázat, protože je ták sladký :D
Dneska jsme opět chtěla psát o něčem jiném, ale nemohla si pomoct. Vím, že jsme Vám těma kecama vůbec nic nedala, neřekla, jenže mně to pomohlo. tak :D!
Tak abych se dostala k tomu, o čem měl být tento článek: od té doby, co jsem se přebarvila je můj život opravdu jinej. Je moc! znát, jak mě lidi berou jinak, jak na mě koukají, jak se mnou mluví.. v tom dobrém slova smyslu:D Shodly jsme se na tom ještě s dalšími kamarádkami, které to vnímají úplně stejně.
Následující události se staly během posledních čtrnácti dnů:
- Stála jsme na zastávce a přišla ke mě cizí důchodkyně, zda si může zavolat synovi. Chtěla jsme být milá, vstřícná, dovolila jsme Jí to. Nedovolala se. Napsala jsem mu smsku. Mávala mi, když jsem odjížděla autobusem a posílala pusy. Celý autobus mě po zbytek cesty sledoval se zkřiveným nosem.
- Seděla jsme v nádražní hale a čekala na vlak. Přišla za mnou asi patnáctiletá romka, jestli bych jí nepůjčila dvacet korun. Řekla jsem, že nemám peníze:P začala se se mnou bavit a chválit mi můj růžový kabát s mašlí vzadu. prý hlavně ta mašle se ji líbila a prý má taky moc ráda ten..... elegantní?doplnila jsme ji... styl:P Z černé blyštivé bundy a strakatého kloboučku to "bylo očividné"....
- O pár okamžiků dál mě neznámý pán v kupé požádal o napsání smsky. Naklonil se ke mně a začal mi diktovat: "Vše je jinak. Odpusť mi...." Situaci jsme zvládla s přehledem. Ani jednou se neušklíbla a ještě byla vstřícná. Když pak pán vystoupil, tak se mi, ale celé kupé smálo.. :D
- Tuto neděli jsem jako obvykle přijela na nádraží do svého náhradního domova-města a vláčela se s neuvěřitelně těžkým kufrem, plným babiččiných a maminčiných dobrot na celý týden, do schodů. Jeden student (pěkný student) se mi nabídl, jestli nechci pomoct. Neodmítla jsem. Šli jsme na stejnou zastávku. Koukal na mě s otevřenou pusou, až z něj konečně vypadlo: "A tak jedeš na privát, jo?" :D:D Tak jsem mu odpověděla a On nasedl do stejného mhd, i když "měl jet jiným".
- a konečně poslední historka: Včera jsem jela výtahem a nastoupila si k paní sousedce, kterou jsem nikdy před tím neviděla. Když jsme se omluvila, že jsem si ji stopla, začala se se mnou bavit, jela stejným autobusem, seděla se mnou v autobuse, řekla mi všechno! I to, kolik platí měsíčně za byt.
A tohle jsou fotky v mém novém šátku , který je inspirovaný jednou úchvatnou studentkou britské univerzity, kterou jsem při mém pobytu v Anglii potkala (a takový šátek jsem dloooouuuho sháněla).
A v červených kalhotách, které moc nenosím. Moc často totiž nemám punkovou náladu :D
Katy, přijdeš mi trochu taková rozpolcená :-) Někdy je hold život takovej živej :-)) Řekla bych, že ta změna změnila i Tvou auru, kterou vyzařuješ a to na více pozitivní:-)A to je dobrý start!
OdpovědětVymazatNic si z toho nedělej, každej je trošku schizofrenik (teda beru to podle sebe:D)... A co se týče poslouchání písniček - já pořád poslouchám od XindlX Lásku v housce (protože to pořád hrajou dokola v rádiu!!!) a už mi to taky dost leze na mozek:D Ale ta melodie je taaak děsně vtíravá, že se nedá dostat z hlavy...Jinak šátek fakt hezkej :)
OdpovědětVymazatnejsi nahodou blizenec? :D ja znam rozpolcenost vic nez dobre...
OdpovědětVymazata zajimave pribehy, myslis, ze za to opravdu muze barva vlasu? me nikdy nenapadlo, ze by to melo takovy vliv na okoli...
mimochodem, ten satek ve vlasech ti moc slusi ;)
:) mě by se tohle náhodou líbilo daleko víc, než když jedu busem, výtahem atd s ostatními a oni s prominutím čumí jak puci :D třeba se jim zdáš opravdu pozitivní a tak je radost se s tebou bavit atd :)
OdpovědětVymazatHa dobré historky! :-D Já si taky někdy připadám jak rozpolcená osobnost. :-) Jinak je pravda,že blondýnky nebo světlovlasé dívky působí křehce a mile!A ten ocas na kabelce je super!Já ho chci taky!!!! :-D A co Katy jdeš na půlnoční premiéru HP?
OdpovědětVymazatmá milá rozpolcená hodná vílo! :D těším se, až se co nejdřív uvidíme - potřebuju tohle slyšet na živo :D
OdpovědětVymazatPS samozřejmě ti to hrozně sluší :P
Tak ja som o dosť svetlejšia blondýna, ale takéto historky som ešte nezažila :D, viem, že existujú ľudia, ktorým sa takéto veci v živote bežne stávajú a obyčajným ľuďom to príde zvláštne. Ale aspoň sa človek nenudí a môže ostatným príjemne spestriť konverzáciu svojimi zážitkami. :)
OdpovědětVymazatladylui: Ais máš pravdu-musí to být v tom, že teĎ působím mnohem pozitivněji. Dost to na sobě i pociťuji..možná to opravdu nebude těmy vlasy:)
OdpovědětVymazatradmenka: ta Láska v housce je fakt ta nejvtíravější písnička co znám:D Když ji jednou slyším, tak si ji pak musím úplně celý den zpívát a nejhorší je, že jenom ten refrén, protože dál to neznám:D
zuzi, já jsem rak :D na mě je hrozně typické (pro to znamení) že jsem strašně závislá na rodině, že je pro mě nejdůležitější takové to teplo domova:) A možná máš pravdu a ta barva za to asi nemůže, jsem teď prostě jiná a asi to ze mě číší:)
Bezego, no ono právě většinou tomu bavení se stejně předchází to čumění:D to moc dobře znám:D No nehcápu, co se to se mnou děje:D
Dadushko, ten ocas mám taky šíleně ráda, jen ty pohledy aaaaaaaach :D ANo, dnes o půnoci HP!!!:)))
Michi, děkuju!:-* Je toho zase tolik nového, co i budu muset říct.. :)
timbo, na jednu stranu jsem ráda, že tohle zažívám, že je to něco nového, ale na druhou stranu je to fakt divný :D a ta barva teda asi bude jen nějaká záminka, nebo já neívm, jak si to vysvětlit:D
máš super vlasy, a s tou šatkou ti to pristane :)
OdpovědětVymazatZajímavé 'historky' i když něco se mi stávám normálně, ale nemusí se to stávat každému.
OdpovědětVymazatMimochem, moc krásné fotografie, jsi prostě nádherná*
Jojo, mně dost chutnal, sice mi to přišlo jako normální heřmánkový čaj, ale..holt, když vykvetl, tak je to něco jiného :D!
OdpovědětVymazatmně se také pořád stávají podivné příhody :) takže mě tvůj článek hezký pobavil :)))
OdpovědětVymazatmožná je to barvou vlasů. Vypadáš tak přívětivě a hodně :)...spolužák říkal, že kdybych byla blondýna, tak je větší nebezpečí, že mě někdo přepadne... takhle (když jsem tmavovlasá) si na mě nikdo netroufne, ptž nejsem "to křehké blonďaté stvoření" :D
OdpovědětVymazatAle stejně si se mnou neustále chcou povídat staří lidi a hlavně úchylně vypadající chlápci... :D
btw, ten šátek ve vlasech ti moc sluší :)
mám stejné hodinky ale růžové..:)..líbí se mi ta mašle ve vlasech..:)
OdpovědětVymazat