Pohádka

Bylo jednou jedno městečko. Lidé tam žili šťastně, ale vypadalo to, jako by se tam zastavil čas, či se snad začal ubírat jiným směrem, než ten okolní. To se v mnoha ohledech mohlo jevit, jako negativní, opak byl však pro některé obyvatele okolních měst pravdou. A vy se teď dozvíte proč. V pondělí 5.12.2011, tedy na Mikuláše, nasedla jedna dívenka do autobusu, směr toto nejmenované město. Bylo ráno, lidé kolem rozespalí, přes ospalky neviděli, přesto bylo pro děvče důležité, jak to ráno vypadalo. Mělo totiž už pár svých zkušeností s reakcemi lidí na její vzhled v tomto městě a tak nechtěla nic podcenit. Nechtěla vzbuzovat pozornost. Namísto svého obvyklého oblečení si tentokrát vzala takové, aby "zapadla v davu"a outfit obohatila jen kloboukem s gepardím vzorem.

Takto vystoupila na zastávce v rozespalém městě, kde se jakoby zastavil čas. Ihned věděla, kam jít. Když zamířila tím směrem, potkala pár místních občanů: jeany, lyžařské bundy, batohy na zádech, promelírované či peroxidem napadené vlasy(u jedné dívky se dokonce objevil šedo-fialový přeliv), tenisky DC nebo špičaté boty. A zase ty pohledy. Dívenka si připadala sama a nejistá. Přesto se však rozhodla tuto oběť podstoupit a pokračovala ke svému cíli, který se zdál neskutečně daleko!

Zanedlouho však byla tam! Během pár minut už u kasy platila celkem 10 Kč za dva svetříky GAP, sako Ralph Lauren, šaty Harvé Benard, hedvábnou halenku se stuhou u krku, bavlněné tílko vyrobené ve Francii, "zlatou" košili, triko s hadím potiskem, halenku ve stylu Versace a jedno broskvové tričko. První mise splněna!

Válka však neskončila, v plánu byly ještě dvě bitvy. Cesta k druhé byla podobná, jako k té první, divné pohledy, hlasití lidé a pár pondělních opilců se motalo po náměstí.. A už sváděla boj v další misi. Kalhoty Gucci, bílá poloprůhledná halenka a ručně šitý cropped top-tak zněl verdikt. Na žádné věci z řetězců New Yorkeru, sportovních Značek, nebo ve stylu oblečení od vietnamců ale stále ne a ne narazit. V tom byli totiž místní mistři. Všechny kousky od jmenovaných už byly rozebrány smečkou těch nejhladovějších.

Zbývala poslední mise. Během nichž se setkala s pár "z nich". Nebyl to příjemný pohled, ani pohled na děvčátko jim podle jejich pohledů nebyl úplně nejpříjemnější...

Stav? hrdinka našeho příběhu: Sako Karl Lagerfeld a ručně šitá sukně vyrobená ve Francii-kus za 40 Kč. Oni? Seprané jeany s pár cool trhanci, tričko s jakýmsi blyštivým nápisem na prsou a černé kozačky se špičkou až za roh. Možná 2:3, pro děvčátko to ale byla výhra k nezaplacení!

-ručně šitá halenka. Zpracování je jak vidíte šílené, ale naštěstí to není vně vidět.

-libo Gucci za 1o Kč? (mimochodem koupeno ve stejném sekáči, kde jsem asi před rokem sehnala tu kabelku Hermés)

-mít tohle sako je vážně zážitek (teda pro toho, kdo na sobě dřív nic od Lagerfelda neměl-takže i pro mě. Nádherně podtrhne Vaši postavu, strašně příjemný materiál a samozřejmě bezchybné zpracování..)

Pak honem pro čaj a za znechucených pohledů občanů tohoto zvláštního městečka nasedala na autobus směr domov. Za celý tento zážitek, včetně čaje, uhradila necelé dvě stovky. Daly byste to?! A nebo se připojíte k druhé skupině(v tomto příběhu občanům městečka) a před Vánoci pojedete na "veliké nákupy" do nejbližšího krajského města, kde rozfofrujete několik stovek, či tisíc v běžně dostupných obchodech za oblečení, které bude mít půlka školy?

Úlovky:

.. tašky taky k nezaplacení :D:

Tento příběh se skutečně stal, je však zkreslený, přehnaný, podobnost s konkrétními osobami je pouze náhodná a nechce začleňovat všechny obyvatele tohoto města "do jednoho pytle".

Mějte se krásně, Vaše Katy:)